Každá z nich je dcera a každá z nich je matka.
Hrdinky tohoto románu prožívají mateřství v hraničních situacích. Zuzana Lauková počne na sklonku druhé světové války dítě s ruským partyzánem Alexejem, který je vzápětí zastřelen německými vojáky. Zuzana je po válce falešně obviněna ze zrady a těhotná odvlečena do ruského gulagu, kterému velí fanatická důstojnice. Táborová existence je zkouškou přežití pro ostatní, o to víc pro zranitelnou matku s malým dítětem. Po Stalinově smrti je Zuzana díky amnestii propuštěna a konečně se může vrátit domů, jenže její syn je už sovětský občan a kolem krku nosí pionýrský šátek.

Zuzanin osud je zároveň provázaný se současností. Vypráví svůj příběh studentce Lucii, která jej chce použít jako zdroj pro svou diplomovou práci. I Lucie řeší vlastní těhotenství a komplikovaný vztah ke své matce, která si pro dceru přála lepší život. Muži hrají v Matkách jen okrajovou úlohu, je to ženský svět, v jehož středu stojí dvě silné ženy, rebelky ve vztahu k matkám, ale nejisté, pochybující bytosti ve vztahu ke svým dětem.